Monitoring horské fauny: metody a praxe Metodologie horské ekologie

Sledování zvířat v horách vyžaduje kombinaci trpělivosti, technických znalostí a schopnosti číst stopu bez přímého pozorování. Většina horských druhů je plaší nebo noční, takže přímé pozorování bývá spíše výjimkou než pravidlem.

Techniky nepřímého monitoringu

Fotopasti se dnes staly standardním nástrojem. Správné umístění fotopasti na lesní stezce nebo u napajedla dokáže za 14 dní nashromáždit více dat než 30 hodin přímého pozorování. Naučíme se, jak kamery rozmísťovat, nastavovat a jak výsledky systematicky třídit.

Akustický monitoring je klíčový pro sledování netopýrů, jejichž diverzita v horských lesích dosahuje 9 až 13 druhů v závislosti na lokalitě. Budeme pracovat s detektory ultrazvuku a základním softwarem pro analýzu nahrávek.

Čtení pobytových znaků

Stopy, trus, ohryzky, nor a zbytky kořisti vyprávějí o přítomnosti druhů, které nikdy neuvidíme. Kurz zahrnuje 6 terénních cvičení zaměřených výhradně na identifikaci pobytových znaků bez použití techniky.

• Instalace a správa fotopastí
• Akustický monitoring savců
• Trasování a identifikace stop
• Analýza dat v tabulkovém prostředí
• Základy databázového záznamu výskytů

Na Šumavě bylo v rámci pilotního průzkumu během 21 dní zaznamenáno 7 druhů šelem pouze metodou fotopastí a stop – bez jediného přímého pozorování.

Kurz je vhodný pro každého, kdo se zajímá o zoologii nebo ochranu přírody, bez ohledu na předchozí zkušenosti s monitoringem.